Hanácký obr Josef Drásal (1841 - 1886).
Reportáž Českého rozhlasu o obru Drásalovi.
Narození
Josef Drásal se narodil 4. 7. 1841 v Chromči na Šumpersku (střední Morava). Narodil se manželům Johannu a Magdaléně Drásalovým jako třetí ze šesti dětí. Již při narození mu jeho babička předpovídala, že bude velkého vzrůstu. Otec Johann Drásal byl chudým brusičem jehel a rodina žila v chudobě. Později zahynul otec při požáru chromečského mlýna, a veškerá starost o rodinu zůstala jen na matce.
Svým vzrůstem se Josef Drásal již v útlém věku lišil od svých vrstevníků a podle tvrzení matky trpíval často bolestmi, které přisuzovali právě jeho abnormálně rychlému růstu.
Škola
Jako školák vynikal Josef Drásal jak svým vzrůstem, tak i neobyčejnou silou - uzvedl břemena, se kterými si ani jeho otec neporadil. Když ho otec poslal do mlýna s obilím, unesl lehce 2,5 metráku, a když vozili krče, naložil si tolik, že polámal trakař.
Místní školu vychodil ve 12 letech, ale dobrým žákem nebyl, nenaučil se ani pořádně číst a psát. Zřejmě jeho abnormální vývoj měl vliv na rozvoj jeho inteligence.
Vypráví se, že byl mezi svými vrstevníky tak vysoký, že děti mu mohly probíhat mezi nohama. Jedna z mnoha historek popisuje, jak s ním matka šla kupovat boty, a když požadovala pro sedmiletého hocha ty největší, švec nechtěl věřit, dokud Josefa nespatřil. Byl velice překvapen, protože chlapec byl větší než on sám.
Když odešel ze školy, nastoupil Josef jako pacholek a nádeník ve dvoře v Chromči.
Dospívání
Po službě na panském dvoře v Chromči nastoupil později na panství hraběte Žerotína v Bludově. Jezdil zde s voly a koňmi a z tohoto jeho životního období se traduje také nejvíce historek o jeho obrovské síle a výšce, neboť měřil již 242 cm a vážil 186 kg, a také o jeho pověstném apetitu.
Nikdy se nemohl do sytosti najíst, vždy potřeboval nejméně dvě porce a navíc dostával denně tři bochníky chleba, protože i za tři pracoval. Brambory vařil v pařáku pro vepře, protože neměl tak velký hrnec, který by mu stačil. Pochoutkou pro něho byla slanina a česnek. Jednou pro pobavení společnosti, mu kroměřížský advokát Mildshuh nabídl, že zaplatí vše, co v jeho hospodě sní. Drásal na posezení spořádal devět řízků a hospodu pak vyjedl. Přes svoji chuť k jídlu a množství, které snědl, byl postavy kostnaté a hubené.
Jeho obrovská síla vzbuzovala údiv a kolovalo mnoho až neuvěřitelných historek. Než by odvezl kámen na stavbu můstku na povozu s voly, odnesl jej na místo sám na ramenou; jindy neposlušného vola v brázdě rozzlobeně uhodil dlaní tak, až padl, a pak ho opět postavil na nohy. Často pomáhal svým sousedům při zvedání vyvrácených vozů naložených obilím či dřívím.
Když se v hospodě u muziky poprali chlapci, posbíral je do náruče a vynesl na dvůr. Sám holdoval pivu a rumu a velice rád hrával karty, povahou však byl mírný a dobrácký člověk.
Pro svou výšku se vyhnul i vojenské službě, sám však byl ze svého vzrůstu nešťastný, styděl se za svůj vzhled, a chodil proto zbytečně nahrbený a s pokrčenými koleny. I postel si musel nastavovat, aby mohl pohodlně spát.
Počátek varietní kariéry
Drásal se nechal zlákat k vystupování na veřejnosti v šumperské Panorámě, ale po třech týdnech této činnosti zanechal. Holešovský hostinský Janoch však pochopil, že by se na takové atrakci daly vydělat slušné peníze, Drásala přesvědčil a v dalších dvaceti letech podnikali cesty po Evropě. Pro Drásala nastaly lepší časy.
Představoval se v Rakousku, Německu, Francii, Anglii, Rusku, Turecku a snad i ve Skandinávii. Bohužel jeho cesty po zahraničí nelze doložit žádnými pasovými údaji.
Vystupoval v hanáckém kroji, na ruce měl dva obrovské zlaté prsteny, jedním z těch prstenů propadl zlatník, protože tak tlusté měl prsty - asi 3 cm v průměru. U hodinek mu visel zlatý řetěz, jehož články měly sílu malíčku dospělého člověka. Svým vzhledem působil impozantně. Pro větší efekt vystupovala s Drásalem miniaturní žena, pocházející od Protivanova a měřící něco málo přes metr. Spolu s Janochem jsou vyobrazeni i na reklamním plakátu.
Byl představen i francouzskému císaři Napoleonovi III. a na jeho dvoře vystupoval se společností trpaslíků, angažovaných pro tuto příležitost z celé Francie. Vrcholem čísla bylo umístění trpaslíků na kovovou mísu, kterou lehce zvedl a odnesl. Vystupoval prý i v Berlíně před německým císařem Vilémem II.
Často se stávalo, že když se objevil ve společnosti, byl vítán výkřiky obdivu, ale i úleku a mnohé ženy při pohledu na něho padaly do mdlob.
Tímto vystupováním si Janoch i Drásal vydělali slušné peníze. Když se nakonec rozešli, pořídil si Janoch kavárnu ve Vídni a Drásal si zakoupil za 4000 zlatých dům v Holešově na Plačkově, kde bylo vše přizpůsobeno jeho výšce. O mnoho peněz však přišel neuváženými spekulacemi. V tomto domě pak Josef Drásal žil až do konce svého života.
Vztah k ženám
Josef Drásal pochopitelně pomýšlel i na to, že by se oženil, ale většina dívek se jeho obrovské postavy spíše bála. Vybíral z žen-obryň: ví se o dceři jakéhosi vídeňského lékaře, který však dceři sňatek rozmluvil, a pak o berlínské cirkusové artistce, ale i z této známosti sešlo. Poslední ženou, která se za Drásala chtěla provdat a slibovala, že mu bude dobře vařit, byla Marie Pečeňová z Fryštáku. Jejich milostný vztah však ukončila Drásalova předčasná smrt.
Nemoc a smrt
Celý život nebyl Josef Drásal u lékaře. Teprve ve svých 45 letech se roznemohl a musel ulehnout. Jeho stav se postupně rychle zhoršoval, a když pak zemřela jeho matka, která se o něho starala, propukla u něj, zřejmě vlivem nepravidelné stravy a neuspořádaného života, nemoc naplno. Zemřel 16. prosince 1886 na chrlení krve.
Před jeho smrti projevilo Britské muzeum a Londýnská akademie zájem o jeho kostru a nabízeli velké peníze, ale Drásal odmítl a v poslední vůli si vymínil pokoj po smrti a umístění kamene v jeho velikosti na hrobě.
Rakev, do které byl Drásal uložen, stála 3x více než rakev normální. Na poslední cestě na městský hřbitov v Holešově ho doprovodily zástupy lidí.
Exhumace
V roce 1922 byla provedena exhumace Drásalových pozůstatků za účelem rozšiřování chodníku. Ze zděné hrobky byla rakev vyzvednuta osmi muži a pozůstatky byly vystaveny po tři dny u vchodu do márnice, kde je zhlédlo mnoho lidí. Poté byly uloženy do malé rakve a zakopány v hrobě po levé straně hřbitovní zdi.
Pozůstatky Josefa Drásala byly exhumovány celkem třikrát. Při poslední exhumaci roce 1967 bylo provedeno i antropologické vyšetření v anatomickém ústavu Lékařské fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Brně. Výzkum kosterních pozůstatků provedl doc. MUDr. M. Dokládal, CSc. Ukázalo se, že Drásal trpěl vzácným onemocněním, které bylo příčinou jeho abnormálního vzrůstu a v důsledku i příčinou jeho předčasné smrti.
V celosvětovém měřítku zaujal Drásal svou výškou patnácté místo, v Evropě byl desátým nejvyšším člověkem.
V několika moravských muzeích jsou uloženy některé z osobních věcí Josefa Drásala. Jeho rukavice, opasek, klobouk, vysoké boty, dřeváky a hůl, odlitek Drásalovy ruky, jeho úmrtní list, fotodokumentace exhumace a portrét od holešovského malíře K. Žůrka. V Olomouci je zachována i jeho figurína v životní velikosti, která byla určena pro národopisnou výstavu v Praze v roce 1895 a originální části jeho hanáckého kroje.
